Konec doby klecové

V různých typech klecí se v celé Evropské unii chovají slepice pro snášku vajec, tzv. nosnice, králíci, prasnice, křepelky, telata dojnic a v některý zemích EU také husy a kachny pro produkci foie gras (pochoutky ze ztučnělých jater násilně vykrmených hus a kachen). V České republice je násilný výkrm zakázán, proto zde klecové chovy hus a kachen nemáme, nicméně foie gras se k nám bez omezení dováží.

Každoročně je v EU v klecových chovech chováno více než 300 milionů hospodářských zvířat, z toho více než 5,5 milionů v České republice. Více si o klecových chovech můžete zjistit v naší zprávě.

Ceny potravin jsou stanovovány ve složitém systému s mnoha zúčastněnými stranami, jako jsou zpracovatelské podniky nebo maloobchodníci. Vzhledem k tomu zákaz klecí nemusí nutně vést ke zvýšení cen. Často lze zavést vyšší standard životní pohody (welfare) zvířat, přičemž ceny zůstanou téměř stabilní, jako např. u neklecových vajec z podestýlkových chovů nosnic.

Vedle úvah o welfare zvířat je třeba zvážit i dopady výroby živočišných produktů na životní prostředí a veřejné zdraví. Tyto tzv. negativní externality se v tržních cenách potravin z klecových velkochovů neodrážejí. Nízké ceny navíc způsobují, že mnozí zemědělci mají v současné době problém vyžít ze svých příjmů.

Obecněji řečeno, požadavkem na fungující potravinový systém není produkce co nejlevnějších potravin živočišného původu, ale zajištění přístupu k výživným a zdravým potravinám pro všechny. V současné době náš potravinový systém tohoto cíle nedosahuje a velkovýroba výrobků živočišného původu, stejně jako nesprávně nastavené dotace, jsou jedním z problémů, které tomu brání.

Je sice pravda, že lidé chovají zvířata již tisíce let, ale intenzivní zemědělské metody a levná velkovýroba produktů živočišného původu se rozšířila poměrně nedávno. V Evropě se klecové velkochovy začaly zavádět po druhé světové válce. Na tomto zacházení se zvířaty není nic tradičního.

Postupné odstraňování klecí a obecně vyšší standardy životní pohody (welfare) zvířat nepovedou k ukončení produkce masa, mléčných výrobků ani vajec. Snížení počtu zvířat používaných ve výrobních systémech, stejně jako snížení spotřeby produktů živočišného původu v EU, však musí být vzhledem k současné environmentální krizi prioritou. To již uznává mnoho vědeckých studií a odborných komisí, neboť intenzivní živočišná výroba negativně ovlivňuje životní prostředí prostřednictvím znečištění ovzduší a vody, ztráty biologické rozmanitosti, degradace půdy, nadměrného používání pesticidů a odlesňování.

Přestože je životní pohoda zvířat považována za nedílnou součást udržitelnosti, v konvenčním zemědělství se se zvířaty zachází jako s výrobními stroji. Je nezbytné usnadnit přechod na bezklecové chovy, protože tyto systémy mají potenciál podpořit přechod k udržitelnější výrobě živočišných potravin založené na volných chovech s výběhem, pastevních a ekologických chovech. Z takových chovů jsou potraviny zdraví prospěšnější a mnohdy chutnější.

Výzva k postupnému zrušení klecí není založena na emocích, ale na vědeckých poznatcích a legislativních požadavcích. Klece zvířata omezují a brání jim v chování podle jejich přirozených potřeb. Zvířata se nemohou volně pohybovat, pohodlně odpočívat, pečovat o své tělo ani navazovat přirozené sociální kontakty. Jsou držena v přeplněných a nehygienických prostorách. Trpí celou řadou zdravotních potíží a psychickým stresem. Neexistuje žádný pádný důvod, který by ospravedlňoval takové zacházení se zvířaty.

Spotřebitelé požadují zásadní změny ve způsobu chovu zvířat, což dokazuje podpora Evropské občanské iniciativy (EOI) Konec doby klecové, kterou podepsalo 1,4 milionu občanů. Způsob chovu zvířat v EU musí zaručit nejvyšší možnou úroveň životní pohody zvířat. Zvířata jsou vnímající bytosti, které jsou schopny cítit radost, bolest, stres a strach. Je odpovědností EU zajistit hospodářským zvířatům nejvyšší úroveň ochrany. Proto nelze ukončení klecových chovů ponechat na tržních mechanismech.