13
MILIONŮ EVROPSKÝCH PRASNIC
chovaných na maso stále trpí v porodních klecích
PRASNICE
Stejně jako pro slepice existuje i pro ochranu životní pohody prasat specifická legislativa EU. Ta ale umožňuje, aby prasnice strávila vždy týden před inseminací a první 4 týdny při každé březosti v individuální kleci či kotci. Také před každým porodem je prasnice umístěna do individuální porodní klece, kde pak stráví 5 týdnů během kojení. To znamená, že v těsné individuální kleci či kotci může každá prasnice strávit až třetinu života. V ČR takto strádá 90 % z celkového počtu asi 108 000 prasnic ve velkochovech (statistika Ministerstva zemědělství ČR).
Klece či kotce pro březí prasnice se používají proto, aby bránily vzájemnému agresivnímu chování mezi prasnicemi, kvůli kontrole krmné dávky a snížení rizika potratu. Tyto klece či kotce prasnice velice omezují (nemohou se ani otočit) a znemožňují jim řadu přirozených projevů (rytí, chůzi, kontakt s jinými prasaty, močení a kálení mimo místo k odpočinku, přizpůsobení se teplotě ovzduší). To často vede k abnormálnímu chování (okusování kovových zábran, kousání naprázdno, stáčení jazyka, nadměrnému pití, apatii) a způsobovat zdravotní problémy (oslabení kostí nedostatkem pohybu a infekce močového ústrojí ležením ve výkalech). Klece či kotce pro březí prasnice jsou už plně zakázané ve Švédsku od 80.tých let 20. století a ve Spojeném království od 1999.
Porodní klece se hojně používají v celé EU. Prasnice jsou v nich uzavřeny po dobu 5 týdnů (jeden týden před a 4 týdny po porodu do ostavení selat ve 28 dnech). Jsou uzpůsobeny tak, aby zabraňovaly možnosti zalehnutí selat a chránily personál (prasnice může chránit selata před nebezpečím a při bolestivých zákrocích – zkracování ocásku a uštipování zubů.)
Tyto klece prasnice velmi omezují, nejen že se nemohou ani otočit, ale nemohou ani budovat hnízdo před porodem, což je silně motivované přirozené chování. Po porodu se nemohou starat o selata a později před nimi nemohou uniknout, když je příliš obtěžují. Prasnice jsou inteligentní a citlivé matky a často trpí silnou frustrací, která může způsobovat vyšší podíl mrtvě narozených či poraněných mláďat a porodní komplikace. Některé prasnice také přijímají méně potravy a pak mají méně mléka pro selata. Nemožnost pohybu jim navíc způsobuje bolestivé odřeniny a léze. Porodní klece jsou zakázány v Norsku a Švýcarsku, ve Švédsku jsou povoleny jen v prvním týdnu po porodu.
ALTERNATIVY
Prasnice lze chovat ve skupinových kotcích po celou dobu březosti, pokud je chov dobře veden kvalifikovanými pracovníky s etologickými znalostmi. Také různé typy prostorných porodní boxů, kde prasnice není oddělena od svých mláďat, už se v praxi používají. V dobrých neklecových chovech se také poskytuje prasnicím dostatek slámy či jiného vhodného a hygienického materiálu k rytí, stavění hnízda a k odpočinku. Nejlepší alternativou jsou venkovní chovy s přirozenými výběhy, rozšířené hodně například ve Velké Británii.
V rámci naší kampaně je naším cílem dosáhnout celounijního zákazu používání obou typů klecí. V současné době vedeme osvětovou kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí veřejnosti o utrpení prasnic ve velkochovech a žádáme spotřebitele, aby svým nákupem nepodporovali klecové velkochovy.
